Neděle, 7.4.2013

Po únavné jsme přijeli do Bad Marienbergu, kde jsme se po půl roce potkali se svými partnery. Byla jsem z toho nervózní, protože jsme se s Robinem půl roku neviděli, ale jakmile jsme se setkali, měla jsem pocit, jako by to bylo včera, když jsme se v Brandýse nad Labem loučili. Když jsem přijela domů, seznámila jsem se s jeho rodinou a dali jsme si společně odpolední svačinu a Robin mě provedl po své vesnici, po Niederrossbachu a ukázal mi svojí obrovskou sbírku filmů, která mě ohromila. Před spaním jsme sledovali film a nakonec jsme šli oba vysíleně spát.

Pondělí, 8.4.2013

Ráno jsme šli do školy, kde jsme oživili naše vztahy několika hrami, prohlédli jsme si školu, byli jsme na vyučování a naobědvali jsme se ve školní jídelně, což pro mě bylo zklamání, protože jsem čekala, že jídlo bude lepší. Po obědě jsme měli velmi dlouhou procházku po městě a okolí, líbila se mi rozhledna a Wildpark, v zásadě taková venkovní ZOO. Poté co jsme se vrátili ze školy, jsme se domluvili s několika kamarády a šli jsme do pizzerie, což bylo hezké zakončení dne.

Úterý, 9.4.2013

Úterý bych mohla shrnout jako nejvíc únavný den. Autobusem jsme odjeli do Kolína nad Rýnem a šli jsme do Nacistického dokumentačního centra, to pro mě byla nejzábavnější část dne, protože jsme měli skvělou průvodkyni a výstava byla poutavá, celkem mě zasáhla. Po výstavě jsme měli rozchod na oběd a setkali jsme se u kolínského Dómu, vyšli jsme nahoru na věž a podívali jsme se dovnitř. Výšlap mě hodně vysílil a upřímně řečeno byl pro mě zbytek dne- čili rozchod, příliž dlouhý a unavující, takže jsem si to neužila.

Středa, 10.4.2013

Únava mě provázela i dalším dnem, kdy jsme jeli do bývalého hlavního města - do Bonnu. Dopoledne jsme prožili v Domu dějin, který mě taky zaujal, protože výstava byla úplnem jiná neź bývají podobné výstavy v Česku úplně jiné, mnohem nudnější, zatímco tento program byl interaktivní. Celé odpoledne jsme měli rozchod po Bonnu, který, díkybohu, nebyl tak dlouhý jako rozchod v Kolíně, ale pršelo, což nám částečně pokazilo vycházku po tomto krásném městě. Po návratu, večeři a chvíli odpočinku jsme si s Robinem, Glorií a Janou vyrazili, abychom si trošku oživili program.

Čtvrtek, 11.4.2013

Ve čtvrtek jsme několik hodin pracovali na projektu ve škole a pochutnali jsme si tu na skvělém obědě. Kolem třetí hodiny odpolední jsme se vydali do lanového centra na kraji Bad Marienbergu, které se nacházelo na kraji lesa. Celý tento den byl pro mě celkem kritický, ale nakonec mi ho zlepšil večer u Anki, která byla moc milá.

Pátek, 12.4.2013

I tentokrát jsme, jako na každý výlet, odjeli autobusem od školy v 8 hodin a za hodinu a nějakolik minut jsme přijeli do Meinz neboli Mohuče, kde jsme měli naplánováno navštívit parlament místního státu, první část prohlídky byla zajímavá, ale měla jsem pocit, že čím více času zde uběhlo, tím méně jsme, jakožto zahraniční studenti, měli pojem o tom, co se děje. Mluvilo se totiž o místních problémech, o kterých nevíme tolik jako naši němečtí partneři a proto jsem neměla pocit, že by mi velká část z prohlídky dávala smysl. Odpoledne jsme měli rozchod, který jsem ocenila, protože jsem díky němu zjistila jak zajímavé je Mohuč město, opravdu se mi líbilo asi nejvíc ze všech navštívených míst. Výlet dokonce, na rozdíl od těch předešlých, nebyl tak únavný, takže se mi velice líbil.

Sobota, 13.4.2013

Měla jsem radost, že jsem se tu konečně dočkala pohodového rána, kdy mě Robin seznámil s česky mluvící dívkou z jejich vesnice, což mi udělalo radost! Navíc s ostatními spolužáky jsme se sešli až v poledne, kdy jsme měli oběd v hotelu u školy, který nás měl nasytit na následující dvě hodiny her. Ale to nejlepší nás teprve čekalo; prohlídka Hachenburgu, ve kterém se nachází hodně restaurací a kaváren, za což jsem byla ráda. A vrcholem sobotního programu byl bowling v Hachenburgu, ten byl nejzábavnějším bodem celého dne a skvěle jsem se pobavila. Potom jsme byli autobusem odvezeni zpět ke škole..

Neděle, 14.4.2013

Upřímně řečeno, neděli jsem si užila snad nejvíce, asi to bylo kvůli pocitu volnosti, protože nebylo předem nic určeno, ale také proto, že jsem si skvěle porozumněla s Robinovou rodinou. Společně s rodiči jsme se totiž vydali na cyklistický výlet k Limburgu, najezdili jsme skoro 30 kilometrů, skvěle jsme si potom odpočinuli u řeky a nakonec jsme tam ještě mile povečeřeli. Za celý den jsem si Ebenerovi oblíbila ještě více!

Pondělí, 8.4.2013

Začali jsme pondělí s modlitbou a to se mi líbilo, protože to bylo něco úplně jiného než a já jsem je ště nikdy neměla zkušenost, jako byla tato. Nyní pracujeme na projektu a doufám, že celý týden bude skvěle zakončen grilováním!

vypracovala Anežka Pospíchalová